Propojili jsme pravou i levou hemisféru skrz mindmaps

Další fotky (10)

Během distanční výuky se někteří vyučující snaží své studenty odklonit od klasické frontální výuky k výuce projektové, k tvorbě koláží, videí, fotografií, posterů nebo pojmových map. Mindmaps (myšlenkové mapy) prý propojují obě hemisféry. Tak jsme to zkusili během výuky chemie i přírodopisu. V 6. A se jednalo o chemické téma d-prvků a v 4. A o geologické přírodopisné téma.

Součástí výuky v obou třídách byl i dobrovolný filmový maraton. Aby se žáci do tématu více ponořili, mohli se podívat na doporučené filmové trháky nebo dokumenty, které s daným tématem souvisí. Pokud se zaměříme na celý proces tvorby pojmové mapy u mladších žáků, tak ti si nejdříve prožili filmový večer na téma přírodních katastrof – zemětřesení, tsunami, výbuch sopky. Filmy a dokumenty sloužily také k tomu, aby si každý z žáků vybral pro něj nejzajímavější téma, které poté samostatně zpracoval formou pojmové mapy. Při tvorbě mapy se měli zaměřit na příčiny vzniku i samotný průběh katastrof. Měli si položit otázku, zda lze tento typ přírodní katastrofy předpovídat. Měli promyslet, jaký ekologický a ekonomický dopad tato katastrofa má na postiženou lokalitu. Pátrali v minulosti, jakým způsobem lidská civilizace vrací postižené místo zpět k životu a která místa na světě mají tyto katastrofy již za sebou. Během prezentací se ukázalo, jak moc se žáci ponořili do probíraného tématu. Hollywoodské trháky rozvířily diskusi, nakolik jsou filmy reálné a zda by k takové přírodní katastrofě mohlo vůbec v dané lokalitě dojít. Dokumenty či reálné záběry z postižených míst v řadě případů posloužily jako opora pro tvorbu pojmových map. Ukázalo se, jak krásně umí naši žáci propojit jednotlivé znalosti z různých předmětů. Téma prezentovali skutečně zeširoka. Hovořili o dostředivé a odstředivé síle, o ekonomických dopadech a mezinárodní pomoci. Sledovali sílu ničivých vln tsunami a měřili vzdálenosti od místa vzniku do místa postižení, porovnávali konkrétní katastrofy z hlediska Richterovy stupnice, hovořili o vyspělosti zdravotnictví a bezpečnostních složek v jednotlivých oblastech a jejich vlivu na řešení přírodní katastrofy. Debatovali nad funkčností varovných systémů, porovnávali počty úmrtí v jednotlivých letech v závislosti na vyspělosti dané lokality. Představovali různé katastrofické scénáře a řešili, jak se chovat nebo naopak nechovat, pokud se staneme účastníky některé z prezentovaných nešťastných událostí. Snažili jsme se vnořit do problému opravdu intenzivně.

Nejen 4. A byla ve svém tvoření úžasná. Při práci s pojmovou mapou excelovala i třída 6. A. Jejich výuka byla koncipována stejným způsobem, pouze se jednalo o zpracování tématu d-prvků. Jejich mapy vzhledem k praxi a objemu informací k danému tématu byly bohatší než ve třídě 4.A. Ta však nedostatek pojmů v mapě vynahradila bohatou diskuzí. Ačkoli se některá témata opakovala, každá mapa byla originál a vždy zazněla nová informace. Každý z prezentujících měl svůj originální pohled na věc a originální mapu. Jak zajímavé a bohaté mapy byly, se můžeme přesvědčit ve fotogalerii.

A proč zrovna tento způsob výuky? Práce s pojmovou mapou, její představení spolužákům, ukázání vlastních myšlenkových pochodů a diskutování nad tématem nám pomohlo utřídit si znalosti. Tyto znalosti budou potřebné během dalších hodin, ve kterých informace shrneme do jednotného celku, abychom vyšli vstříc i žákům, kteří preferují méně kreativní způsob výuky. Důležité bylo, že žáci skutečně rozuměli pojmům, o kterých hovořili a svým zpracováním tématu se dostali do oblastí, které by se na první pohled jako přírodopisné nebo chemické nejevily. Ale my víme, že mít mezipředmětový pohled na věc je důležité. Mohlo by se také zdát, že mluvený projev žáků může během distanční výuky zaostávat nad projevem písemným. My jsme se však přesvědčili, že mendláků se to netýká. Všechny prezentace byly z hlediska projevu úžasné a hlavně měly hlavu a patu.

Barbora Bitomská