Letos jsem se dostala do ústředního kola OČJ, které se konalo v podobě týdenního soustředění v táboře u Stráže nad Nežárkou. Po příjezdu jsme byli rozděleni do prsků (pracovních skupin) podle toho, odkud jsme přijeli. Já jsem patřila k prsku Velká Morava. Každé ráno nás prskavky (vedoucí prsků) budily tak, že zpívaly známé písničky, jimž tematicky upravily text.
Hned v prvních hodinách našeho pobytu nám byla zadána první slohová práce. Dohromady jsme psali dva slohy a dvě gramatiky (na jejich odevzdání jsme měli vždy asi jeden den), hodnotil se ale také mluvený projev. Ten trval jednu minuty, na přípravu jsme měli minuty tři. Mně to tedy připadalo naopak. Po každém slohu, gramatice i po mluveném projevu následovalo vlídné slovo neboli shrnutí nejčastějších chyb a vysvětlení, co po nás vlastně chtěli. Jednou se vyskytlo příliš otázek k zadání gramatiky, proto porota zorganizovala tzv. vlídné dokopnutí. Vlídné dokopnutí i vlídná slova byla ale vždy opravdu velmi vlídná.
